1 Archlebovská oskeruše
GPS: 49.0558439N, 16.9878554E
Oskeruše v údolí Malénského potoka na dohled od kapličky Panny Marie. Strom není vyhlášen jako památný, pouze zaevidován pro hodnotu svého habitu a přírodní vitalitu.
2 Lípy pod Babylonem
GPS: 49°0'42.884"N 17°3'32.517"E
3 Lípy u nádraží v Kyjově
GPS: 49°0’44.34“N 17°7’12.9“E
Lípa u vstupu do nádražní budovy, která každodenně vítá svojí rozkošatělou a mohutnou korunou příchozí cestující z vlakového nástupiště. Strom dorůstá výšky přes 17 metrů, má hustě olistěnou korunu s nízce nasazenými větvemi stínící mohutný kmen o síle 555 cm. Tloušťka připouští možné stáří přes 400 let. Je tedy zřejmé, že poznala krajinu dlouho před vybudováním železniční trati s nádražím. Snad zde vyrůstala jako čerstvý semenáček v době, kdy koupil město Kyjov se vsí Bukovany Jak Kuna z Kunštátu (1539). Při bližším pohledu do koruny je možné spatřit instalaci dynamické vazby pomáhající udržet stabilitu větvoví stromu a zachovat jej po další staletí.
4 Hausnerova oskeruše
GPS: 49°3’10.23“N 17°7’33.26“E
Hausnerova oskeruše se nachází na katastru Bohuslavic u Kyjova. Vyrůstá v souboru travnatých sadů v bohuslavických záhumenkách. Strom svoji mohutnou sedmnáctimetrovou korunu rozkládá nad kosenou travnatou parcelou vybízející k posezení. Na základě průměru kmene téměř 297 cm můžeme v daném místě odhadovat stáří dřeviny na cca 200 let. V nejbližším okolí se nachází pozůstatky starých sadů, mezi kterými se místy objeví staré vedení dožívající révy. Svah je výslunný otočený k jihu. Od cesty při okraji obce je možné oskeruši najít po sto metrech chůze travnatým svažitým pozemkem. Strom je zdravě rostlý, pravidelně větvený a pod jeho toulavým stínem lze zjara s trochou štěstí objevit čerstvé kořenové výmladky. Ty spolu s vitálním habitem a pravidelným kmenem značí vitálnost dřeviny a její perspektivu do budoucna. V korunách bývají pozorováni strakapoudi, vzácněji též žluna.
5 Kelčanské lípy u dřevěného kříže
GPS: 49.0082778N, 17.1701481E
Skupina tří lip doprovázející dřevěný kříž z roku 1810. Uskupení se nachází v trojmezí cest na travnaté ploše v trati „Újezd pod vinohrady“ u okraje lesa Chrást. Po procházející komunikaci s vyloučeným provozem vozidel je vedena Cesta krajinou mikroregionu Podchřibí, po které je možné pokračovat k blízké vsi Žádovice.
Lípy dorůstají v kmeni 347, 290 a 274 cm a v dané lokalitě je tak možné odhadovat jejich stáří na cca 200 let.
6 Jasan v parčíku v Hýslech
GPS: 49.0333136N, 17.1786197E
7 Památné lípy u křížku ve Vlkoši
GPS: 48.9955042N, 17.1698914E
8 Lípy u Svatého Gerarda
GPS: 48.9949003N, 17.1725917E
Socha sv. Gerarda ve Vlkoši stojí v části Kradlov u výjezdu do polí. Sochu doprovází dvě mohutné lípy.
9 Památné lípy za obcí Vlkoš u "Tří svatých"
GPS: 48.9954889N, 17.1698494E
Severně od Vlkoše podél polní cesty, v lokalitě zvané „U tří svatých“, roste šest památných stromů s obvodem kmenů od 160 do 488 cm.
10 Lípy u Sv. Antonínka
GPS: 49.0321836N, 17.2389464E
11 Domanínská lípa
GPS: 49.0015608N, 17.2859444E
Asi 200 let stará lípa malolistá s obvodem kmene 440 cm mezi domy č. 12 a 213. V dutině stromu, kterou způsobil zásah bleskem, se občas schovávaly domanínské děti. Kromě spousty pavučin se v dutině nacházelo i množství střepů. Prý když se totiž dříve v blízkém hospodářství něco rozbilo, hodilo se to do dutiny, aby nedošlo k poranění zvířat. Dnes už není po střepech ani otvoru v kmeni památky, rána se zacelila a zůstala po ní pouze jizva.
12 Bzenecká lípa
GPS: 48°58’36.26“N 17°15’44.13“E
Bzenecká lípa je památný strom, který se nachází v zámeckém parku města Bzenec. Lípa je unikátní svým vzrůstem bez kmene, o který přišla zhruba před 100 lety. Před rozpadem byla pravděpodobně nejmohutnější lípou na našem území. V současné době tvoří rozsáhlou živou plastiku složenou ze zohýbaných sekundárních kmenů. Původně byly v parku staré lípy dvě, mladší ale zanikla a dnes po ní zbyl jen malý stromek z výmladku jejího kořene.
Lípu zmiňuje již urbář z roku 1604 a historik Marian Karel Ulman v rukopisu z roku 1762, později i historik Řehoř Volný, často uváděna jsou slova německého básníka Friedricha Hebbela, podle jehož zápisu by po její korunou mohl odpočívat celý regiment. Oba stromy také obdivoval Svatopluk Čech při návštěvě Bzence roku 1880. Pod korunou starší je umístěna deska s textem:
„Podle záznamu z r. 1771 byla tato lépa již v roce 1604 na 500 let stará.“ Tato deska nahradila původní německou z roku 1771, která uváděla (v překladu): „Dle zpráv z r. 1604 byla tato lípa již tehdy na 500 let stará. Její kmen má v obvodu 71/3 sáhu, její koruna 66 sáhů, její větve až 10 sáhů dlouhé.“ Snítky staré lípy s obrázkem na pergamenu byly předány 26. června 1924 prezidentu T. G. Masarykovi, který Bzencem projížděl. Traduje se, že pod Bzeneckou lípou obědval Přemysl Otakar I. a rovněž Rudolf II., který tu prý odpočíval a bavil se s celou dvorní družinou.
13 Žilkův dub
GPS: 48°56’7.51“N 17°15’18“E
Žilkův dub je památný strom nacházející se v lese Doubrava v okrese Hodonín, dva kilometry od Bzence-Přívozu, nedaleko lesní cesty vedoucí k turistické základně Littner a dále na Ratíškovice. Dub je vysoký 22 metrů, jeho kmen má obvod 4,8 metru a průměr koruny je zhruba 34 metrů (je to největší strom České republiky se stromem v Hýslech u zámku). Stáří stromu se odhaduje na 300 let. Je jedním z mála pozůstatků původního dubového porostu, podle kterého se oblast nazývá Doubrava, ačkoli dnes zde rostou převážně borovice. V blízkosti stromu byli instalována informační tabule a altánek s posezením.
Ke stromu se vztahuje legenda o loupežníkovi, který se svou tlupou řádil v jeho okolí za časů velké bídy v druhé polovině 18. století. Údajně se jmenoval Vincenc Žilka a pocházel ze Skalice. Dlouho se nedal chytit, až vrchnost vypsala odměnu pro toho, kdo k němu ukáže cestu, a skutečně se našel pytlák, který Žilku zradil. Do nitra lesa se vypravilo vojsko, jenže lapka bystře vyšplhal do větví stromu a útokům odtud zdatně odolával. Bitka to byla nekonečná, jednomu z vojáků nakonec došly patrony, utrhl si tedy knoflík, nabil a loupežníka sestřelil.
